Seznam morových hřbitovů v Česku
Vzhled
Následující seznam obsahuje morové hřbitovy a pohřebiště na území České republiky. Z pochopitelných důvodů nebyly ve všech případech pořízeny ihned písemné záznamy, takže je třeba brát v potaz, že informace o některých se po kratší či delší dobu předávaly pouze ústní cestou, což mohlo mít vliv na faktickou přesnost. Pokud existuje o daném subjektu samostatný článek, najdete v něm podrobnější informace a jejich zdroje.
Seznam není kompletní.
Název | Obrázek | Umístění | Okres | Období | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|---|
Dolní hřbitov | Žďár nad Sázavou | Žďár nad Sázavou | 18. století | Morový hřbitov projektovaný Janem Santinim roku 1709. | ||
Holasice | Zaniklý | Brno-venkov | 1831–1838 | Zaniklý morový hřbitov využívaný mezi lety 1831 a 1838; zrušen kvůli výstavbě železnice.[1] | ||
Hřbitov u kostelíka sv. Jan Nepomuckého V trníčku | Jenerálka 50°6′25″ s. š., 14°21′14″ v. d. |
Praha | 1680 | Založen při moru r. 1680, po moru r. 1713 postaven kostel. V pozdějším 18. století kostel i hřbitov farní, v 19. století nejdříve zrušena farnost, později i hřbitov. | ||
Kundratice | Sviny 49°11′1″ s. š., 14°38′40″ v. d. |
Tábor | 1860 | Mezi Sviny a Kundraticemi byl roku 1860 založen hřbitov v souvislosti s morovou epidemií, kterou sem údajně zanesl jistý Francouz s manželkou. Na její následky vymřela prakticky celá ves. Pozůstatky hřbitova existují, objekt je v dezolátním stavu.[2] | ||
Hřbitov kostelíku Nejsvětější Trojice a Čtrnácti sv. Pomocníků | Louny 50°21′30″ s. š., 13°47′7″ v. d. |
Louny | 1680 | První[3] morová epidemie v Lounech z roku 1680 si vyžádala založení nového hřbitova. Při další vlně moru po 33 letech byla započata stavba kostelíku, která byla dokončena roku 1718 a 6. června byl kostelík vysvěcen a zasvěcen Nejsvětější Trojici a 14 sv. Pomocníkům, kteří se vzývají především při nemocech.[4] | ||
Malostranský hřbitov | Praha 50°4′18″ s. š., 14°23′29″ v. d. |
Smíchov | 1680 | Založen v době morové epidemie v roce 1680 na místě vinice. V roce 1787 se stal městským hřbitovem pro Malou stranu a Hradčany.[5][6] | ||
Morový hřbitov | Milevsko 49°27′40″ s. š., 14°22′19″ v. d. |
Písek | 1771–1772 | V čase morové epidemie zemřelo v roce 1771 v milevské farnosti 544 lidí a v následujícím roce 565 lidí.[7] | ||
Slavičín | Slavičín | Zlín | 1831 | Morový hřbitov v lokalitě zvané Pod Vrškem. Pískovcový kříž se sochou a nápisem (doslovně) „Tento svatý kříž je vistaven od Františka Mudrák z Mladotic v 1872.“[8][9] | ||
Morový hřbitov | Starý Rožmitál 49°36′55″ s. š., 13°50′52″ v. d. |
Příbram | 1771–1772 | Na morovém hřbitově nedaleko Starého Rožmitálu byl v roce 1815 pohřben Jakub Jan Ryba. Byl to starší morový hřbitov, který byl založen na nevhodném místě, novější morový hřbitov byl založen v poloze Na Chmelnici. | ||
Na Šerovně | Záblatí 48°59′36″ s. š., 13°55′56″ v. d. |
Prachatice | Hřbitov v lokalitě Na Šerovně je označován jako židovský či morový, ačkoli o židovský hřbitov se nejedná. Oběti morové epidemie zde však pohřbívány byly.[10] | |||
Stini | Dolní Vltavice | Český Krumlov | 17. století | Kaple (u silnice před Dolní Vltavicí) byla vystavěna v roce 1648 po třicetileté válce k pietnímu uctění místa, kam byly pochovány oběti morové epidemie.[11] | ||
U svítivých hlav | Mokrosuky | Klatovy | Morový hřbitov a hroby Švédů z třicetileté války označuje památný dub na kraji obce v místech, kde se říká U svítivých hlav případně Na hřbitově. [12] | |||
Záhorovice | Záhorovice | Uherské Hradiště | Při přechodu pruských vojsk přes obec zde zůstal vojín nakažený cholerou. Zavlekl sem epidemii, která stála 67 životů. Oběti byly pochovány v místech, kde stojí kříž a trojice lip. Morový hřbitov byl roku 1994 prohlášen za kulturní památku.[13][14] | |||
Židovský hřbitov v Praze-Žižkově | Žižkov | Praha | 17. století | Hřbitov využívaný mezi lety 1680 a 1890 byl původně morovým hřbitovem, který od roku 1787 začala používat místní židovská komunita k pohřbívání svých zesnulých. |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Obec Holasice: Historie. www.holasice.cz [online]. [cit. 2018-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-25.
- ↑ Sviny - morový hřbitov[nedostupný zdroj] severniceskobudejovicko.estranky.cz
- ↑ Dějiny farnosti v Lounech farnostlouny.com
- ↑ Kostel Nejsvětější Trojice a Čtrnácti sv. Pomocníků farnostlouny.com
- ↑ http://www.malostranskyhrbitov.cz/historie-malostranskeho-hrbitova/
- ↑ Půl století ticha na Malostranském hřbitově v Košířích. Národní listy. 6. 12. 1934, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Dobu, kdy řádila černá smrt, připomíná milevský morový hřbitov. Písecký deník. 2021-5-6. Dostupné online [cit. 2021-7-13].
- ↑ Slavičín Archivováno 12. 2. 2015 na Wayback Machine. slovacko.cz
- ↑ Pískovcový kříž na morovém hřbitově mesto-slavicin.cz
- ↑ MÜLLEROVÁ, Eva. Vývoj osídlení ve zvolené lokalitě v příhraničním regionu. České Budějovice, 2020 [cit. 2021-07-10]. 58 s. bakalářská práce. Jihočeská univerzita Zemědělská fakulta. Vedoucí práce Ing. Jana Moravcová, Ph.D.. s. 42. Dostupné online.
- ↑ Informační tabule v místě
- ↑ HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. Praha: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 26. Svojšice nejsou jen jedny, s. 133.
- ↑ Morový hřbitov Archivováno 25. 10. 2011 na Wayback Machine. zahorovice.cz
- ↑ morový hřbitov a krucifix je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 12534/7-8580 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).